Popis výzkumu

 

Řadový, patrový podsklepený dům obdélného půdorysu (hloubkové dispozice) o čtyřech okenních osách, se sedlovou střechou krytou plechem a omítnutý cementovou omítkou okrové barvy. Průčelí je členěno pravoúhlými okny se šambránami, v patře s parapetními a nadokenními vlysy (s motivy festonů a rollwerkových rámů) a římsami na konzolách a v atikovém patře s podokenními římsami na konzolách. Přízemí pokryto pásovou rustikou, která v krátkých úsecích pokračuje i mezi kordonovou a parapetní římsou. Atikové patro není odděleno, na krajních osách okna zaslepena. Vrchol tvoří trojúhelníkový tympanon s termálním oknem. Hlavní pravoúhlý vchod se šambránou umístěn v druhé levé okenní ose. Fasáda na dvorním průčelí hladká.  V  přední části chodby pruské placky dělené pasy a zdobené štukovými zrcadly. Stejné klenby jsou i v zadní části chodby a na odpočivadlem schodiště. Ve sklepě valená klenba.


Stavební dějiny:

Dům (staré č.p. 104) je součástí středověké zástavby města, poprvé zmiňovaného v roce 1373. Poškozen byl při katastrofách, které postihly Javorník patrně v roce 1428, po dobytí místa husity a různých povodních. Přestavbám se nevyhnul jistě po požárech v letech 1576 ( v pivním urbáři z roku 1577 v reakci na to zvýhodňoval biskup domy, které měly kamenné štíty), 1603 a se vší silou 1825, kdy byly zničeny 104 domy, jejíchž obnova probíhala do 40. let 19. století a podíleli se na nich zedničtí mistři A. Stephan, J. Krause z Žulové, J. Schwarz a biskupský stavitel J. W. Magera.

V roce 1945 patřil dům krejčovskému mistrovi Rudolfu Frankemu. Roku 1998 proběhly stavební úpravy v přízemí a později k  rekonstrukci fasády přední strany.


Archeologický výzkum:

V souvislosti s plánovanými zemními a stavebními pracemi na domu č.p.403 parcele č.425, k.ú Javorník, které se nachází na území městské památkové zóny Javorník, vznikl oprávněný požadavek na archeologický výzkum ohrožené památky, vyplývající ze zákona číslo 20/1987 Sb. (parag.21-24)2. ve znění zákona č. 425/1990 a zákona č.242/1992 Sb. o státní památkové péči, dále zákona č. 242/1992 Sb. (novela zákona o stát. památkové péči), zákona č.50/1976 Sb. (tzv. stavební zákon – zejména parag. 127), zákona č. 83/1998 Sb. (novela tzv. stavebního zákona) a zákona č. 122/ 2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Proto byla s objednatelem stavby – panem P. Tkáčem a zhotovitelem – Vlastivědným muzeem v Jeseníku (3) sepsána dohoda na provedení záchranného archeologického výzkumu při stavebních pracích v přízemí budovy.

Záchranný archeologický výzkum byl prováděn položením čtyř malých sond (dvě v pravé části budovy a.dvě.v levé.části.
son00       
                  
                             
Sonda č. 1                   Sonda č. 2                   Sonda č. 3                   Sonda č. 4
                      Sonda1          Sonda2          Sonda3          Sondy4

Závěr:

Výzkum tohoto objektu potvrdil, i přes svůj malý rozsah, existenci starší stavební fáze objektu.

I když byl záchranný výzkum proveden, nelze odhlédnout od skutečnosti, že jsme prozkoumali pouze malou část budovy. Můžeme konstatovat, že v dalších přízemních prostorách jsou pod úrovní terénu zachovány neporušené archeologické situace, které jsou pouze konzervovány vrstvou novověkých úprav. V případě dalších zásahů do terénu, než byla zkoumaná oblast, je potřeba opět počítat se záchranným výzkumem vyplývajícím z výše uvedených zákonů o ochraně kulturního dědictví.

1/tato byla prohlášena dne 10. září 1992 Vyhláškou Ministerstva kultury ČSR o prohlášení území historických jader vybraných za památkové zóny č. 476/1992 sb. a současně v Ochranném pásmu zámku Jánský Vrch, které bylo prohlášeno Rozhodnutím o vyhlášení ochranných pásem nemovitých kulturních památek I. Kategorie č.j. 1050/404/79 – Pr, vydaných odborem kultury Okresního národního výboru v Šumperku dne 26.11.1979

2//Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provézt na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

3/ V těchto letech za bývalého ředitele VMJ Mgr. Zdenka Brachtla mělo muzeum povolení k provádění archeologických výzkumů ve smyslu ustanovení parag.21 odstavce 2 zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Tehdy Ministerstvo kultury ČR vydalo po dohodě s Akademií věd ČR, která ve věci vydala vyjádření pod č.j. 12.010/Kra/99 ze dne 15.ledna 1999, podle ustanovení parag.21 odstavce 2 zákona č. 20/1987 Sb.., o státní památkové péči v platném znění toto povolení. Toto povolení jsme již nezískali v 21. století


Prameny a literatura:

Zemský archív v Opavě, fond Komorní ředitelství Jánský Vrch, i.č. 990 ( kart. 74 –75) – stavby po požáru 1286 – 1834; i.č. 1001 ( kart.178) – městské stavby 1819 – 1832; i.č. 1038 ( kart. 405) – m.j. povolování staveb 1839 – 1869.

Archív Památkového ústavu v Brně, sign. P98/38 – stručný popis, asi 1948

Paupie A.: Der Brand von Jauernig in der Nacht vom 4.auf 5. Dezember 1825. Jauernig 1931, s. 1-2, 8-15

Zuber, R. a kol. Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava 1966, s. 281

SPÚ.Olomouc: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník 2001, s. 54.

                                                                                                               ZPĚT

Od antiky k modernímu pojetí

Člověk a kámen – spojení, které patří k sobě už od nepaměti. Nevíme přesně, kdy člověk zvedl ze země první kámen, aby z něj vyrobil nástroj, aby jím ozdobil svou družku, či aby vyrobil pěstní klín a v litém souboji zabil svého nepřítele. Kamenů a tedy nerostných surovin využívá lidstvo již od pradávna. Pazourky, obsidiány, křemeny, nefrit, jantar – to vše využíval hojně již pračlověk. Jak k výrobě nástrojů, tak i jako ozdobné artefakty.ava

Nejstarší písemnost, která je věnovaná těžbě nerostných surovin pochází zhruba z doby 3.500 let před Kristem a pojednává o těžbě jílů a hlíny na ostrově Laurion v antickém Řecku. Mezi zásadní díla o těžbě však můžeme oprávněně řadit „De Re Metalicra Libri XII“, jehož autorem je středověký učenec Gergius Agricola.

 Již v antickém Řecku se člověk snažil o klasifikaci nerostů, pokoušel se je nějak třídit. Prvním autorem, který se o to pokusil, byl antickýist učenec a filozof Aristoteles a pozdeji jeho žák Theophrastos. Ti rozdělili nerosty do dvou skupin, a to podle jejich vnějšího vzhledu na "metalonta", čili "kovy" (nerosty s kovovým vzhledem, jako zlato, stříbro, ale i galenit, sfalerit, chlakopyrit a další) a „orykta“, neboli  „kameny“ (nerosty    s  nekovovým  vzhledem, zde řadili    třeba křemen, sůl, sádrovec, kalcit...). Po  nich  přišli  jiní, kteří později třídili nerosty   například podle tvarů, barev a podobně. A tak vznikaly první „systémy“, na základě krystalových tvarů, nebo chemismu.

 

O vzniku  Co má zaujmout  Čeho si všímáme  Strunzův systém  Izomorfie a polymorfie  Krystalografie  Od Antiky k dnešku


Krystalografie

Krystalografie je nauka, která se zabývá především studiem struktury krystalů a poruchami jejich ideální struktury.

                             •Geometrická krystalografie se zabývá vnějšími tvary.
                       •Fyzikální krystalografie se zabývá fyzikálními vlastnostmi.

1) nerosty krystalované – vznikají krystalizací z roztoku plynů nebo tavenin tam, kde mají
    dostatek prostoru, vytváří:

                                         a) krystal = těleso s pravidelnou vnitřní stavbou
                                         b) drůzu krystalů = krystaly vyrostlé na společném základě

2) nerosty krystalické – vznikají tam, kde mají nedostatek prostoru, tvoří shluk krystalů
    čili agregáty

3) nerosty beztvaré = amorfní – je jich v přírodě nejméně, nevytvářejí krystaly, jsou to nerosty
    vodnaté, bez vnitřní struktury, vytvářejí hrozínky

rosicky
Vojtěch Rosický – „otec“ české krystalografie

 

 

 

O vzniku  Co má zaujmout  Čeho si všímáme  Strunzův systém  Izomorfie a polymorfie Krystalografie  Od Antiky k dnešku

 

Vyberte jazyk

csendepl